Nové formy spolupráce, šance na integrovaný rozvoj pohraničí
Dne 16. ledna 2014 se na zámku Książ u Valbřichu konala mezinárodní konference pod čestným patronátem vicepremiérky, ministryně infrastruktury a rozvoje, paní Elżbiety Bieńkowské, nazvaná Vlajkové projekty pro integrovaný rozvoj na prahu 20 let spolupráce v polsko-českém pohraničí. Organizátorem konference byl Institut pro územní rozvoj a Odbor zahraničí spolupráce a mezinárodních projektů Úřadu maršálka Dolnoslezského vojvodství.
Hlavním cílem konference bylo shrnutí 20 let úspěchů polsko-české kooperace v pohraničí s obzvláštním zaměřením na období deseti let, po něž oba státy patří do Evropské unie, a prodiskutování důležitých otázek pro rozvoj prostoru polsko-českého pohraničí v kontextu vlajkových projektů a nového programu Evropské územní spolupráce Polsko – Česká republika pro roky 2014-2020.
Konference se zúčastnilo 127 představitelů ministerstev, samospráv, diplomatických pracovišť, vysokých škol, institucí věnujících se navazování spolupráce v pohraničí, kulturních, hospodářských, turistických organizací, jak z polské, tak i z české strany.
V rámci konference se konaly tři panelové diskuze.
1. panel se věnoval kulturnímu dědictví a vysoké kvalitě životního prostředí jako základny pro rozvoj turistiky. Účastníci panelu zdůraznili významnou roli turistického ruchu jako základu rozvoje polsko-českého pohraničí. Pozornost se zaměřila na komplementaritu zdrojů cestovního ruchu na obou stranách hranice, která může být významným faktorem determinujícím spolupráci. Podle názoru diskutérů je nesmírně důležitou záležitostí vytvoření jedné společné turistické značky v polsko-českém pohraničí, která by představovala nabídku schopnou konkurovat jiným regionům nebo stávajícím nabídkám na trhu. Vyzdvižena byla také potřeba ochrany přírodního prostředí na tomto unikátním území.
2. panel nazvaný Demografické problémy a vzdělávání a trh práce se věnoval především diskuzím o potřebě vypracování společného mechanismu zabránění vylidňování pohraničních oblastí, které jsou obzvláště silně (také s ohledem na horský charakter) vystaveny nepříznivým demografickým jevům. Zamýšlel se také nad zpracováním společných aktivit, které by mohly vyvažovat negativní jevy na trhu práce.
3. panel Nové formy spolupráce, šance na integrovaný rozvoj pohraničí moderoval Paweł Kurant z Úřadu maršálka Dolnoslezského vojvodství. Panelové diskuze se zúčastnili: Rafał Prietzel – Společný technický sekretariát Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007-2013, Tomáš Šubert – místostarosta města Náchod, Radosław Pietuch – sekretář Euroregionu Glacensis a Branislav Zacharides – ředitel Evropského seskupení pro územní spolupráci TRITIA.
Během diskuze zaznělo, že velmi důležitou událostí pro rozvoj přeshraniční spolupráce byl vstup Polska a České republiky do Evropské unie. To usnadnilo přístup k podpůrným prostředkům a díky tomu se posílila spolupráce a rozvoj iniciativ po obou stranách hranice. Finanční perspektiva 2007-2013 a kooperace založená na financování z prostředků EU v předchozích letech poskytly možnost vypracovat stabilní mechanismy spolupráce, které se podílejí na čím dál lepším a efektivnějším využívání finančních prostředků a možností, jaké poskytují operační programy. O tom může svědčit zkušenost, že končící Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007-2013 je jedním z nejlépe hodnocených přeshraničních programů v Evropě.
V polsko-českém pohraničí existují osvědčené formy institucionální spolupráce, ale stále se také hledají nové. Jednou z nich jsou Evropská seskupení pro územní spolupráci. Účastníci panelové diskuze se zamýšleli nad rolí ESÚS v novém programovém období pro roky 2014-2020. Obzvláště tíživou byla otázka, jestli by ESÚS měly nahradit dosud existující správní instituce (především Fond malých projektů) a jestli je v souvislosti s tím přirozenou cestou pro stávající euroregiony přeměna v ESÚS. Dominoval názor, že to, co se povedlo získat v rámci dvacetiletých zkušeností s euroregionální spoluprací, umožňuje další efektivní fungování a nebude vyžadovat transformaci ve formu ESÚS. Bylo zde poukázáno na možnost koexistence euroregionů a ESÚS, příkladem toho je vznikající Evropské seskupení pro územní spolupráci Nowe Sudety z o.o. Jak bylo zdůrazněno, jedná se o velmi výhodné řešení, poněvadž umožní spolupráci euroregionů s jednotkami místní samosprávy na regionální úrovni a díky tomu vznikne možnost řešit problémy, které překračují kompetence euroregionů.
Účastnící diskuze zdůraznili, že každé další programové období přineslo reálný pokrok v oblasti organizace přeshraniční spolupráce. V současnosti se od projektů bude očekávat jejich čím dál užší společná příprava, realizace, financování a také zaměstnání společného personálu.
