Úkoly

ESÚS má zvláštní ráz, tzn. jeho vytváření je spojené s realizaci jednotlivých úkolů. Seznam těchto úkolů každopádně určují členy, které tvoří  ESÚS v úmluvě a stanovách. Rozlišuje se tři hlavní druhy úkolů, které ESÚS měl by vykonávat:

• řízení programu  v rámci Evropské územní spolupráce (EÚS) (např. ESÚS jako Řídící orgán nebo Společný technický sekretariát pro programy EÚS;
• realizace projektů EÚS spolufinancovaných ze strukturálních fondů (např. přeshraniční/ nadnárodní/ meziregionální);
• realizace osobních úkolů.

Čl. 7 Nařízení (ES) č. 1082/2006 Evropského parlamentu a Rady ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) připouští široký rozsah úkolů ESÚS s přihlédnutím k třem podmínkám. Za prvé všechna akce musejí přispívat k usnadnění a podpoře územní spolupráce za účelem posílení hospodářské a sociální soudržnosti. Za druhé všechny tyto úkoly spadají do pravomocí každého člena podle jeho vnitrostátního práva. Za třetí úkoly nesmějí se týkat výkonu pravomocí, jež ukládá veřejné právo, ani povinností určených k ochraně obecných zájmů státu nebo jiných orgánů veřejné moci  (jako jsou policejní a normotvorné pravomoci, výkon spravedlnosti a zahraniční politika).

Úkoly, které nebyly financované z rozpočtu ES

ESÚS, který není financován z rozpočtu EU a má sídlo v Polsku může vykonávat úkoly uvedené v čl. 6 Nařízení (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o EFRR, v rámci priorit níže uvedených:

1. rozvoj přeshraničních hospodářských, sociálních a environmentálních činností prostřednictvím společných strategií pro udržitelný územní rozvoj, zejména:

a) podporou podnikání, především rozvoje malých a středních podniků, cestovního ruchu, kultury a přeshraničního obchodu;

b) povzbuzováním a zlepšováním společné ochrany a řízení přírodních a kulturních zdrojů, jakož i předcházení vzniku přírodních a technologických rizik;

c) podporou vazeb mezi městskými a venkovskými oblastmi;

d) snižováním izolace prostřednictvím zlepšené dostupnosti dopravy, informačních a komunikačních sítí a služeb a přeshraničních vodárenských, odpadních a energetických systémů a zařízení;

e) rozvojem spolupráce, kapacity a společného využívání infrastruktury, zejména v oblastech, jako jsou zdravotnictví, kultura, cestovní ruch a vzdělávání.

Kromě toho může Evropský fond pro regionální rozvoj přispívat na podporu právní a správní spolupráce, integrace přeshraničních trhů práce, místních iniciativ v oblasti zaměstnanosti, rovnosti pohlaví a rovných příležitostí, odborné přípravy a sociálního začlenění a sdílení lidských zdrojů a zařízení pro výzkum a technologický rozvoj.

2. navázání a rozvoj nadnárodní spolupráce, včetně dvoustranné spolupráce mezi pobřežními regiony, která není zahrnuta v bodě 1, prostřednictvím financování sítí a opatření přispívajících k integrovanému územnímu rozvoji, jež se zaměří se především na tyto priority:

a) inovace: vytvoření a rozvoj vědeckých a technologických sítí a posílení regionálních kapacit pro výzkum a technologický rozvoj a pro inovaci, pokud primo přispívají k vyrovnanému hospodářskému rozvoji nadnárodních oblastí. Tato opatření mohou zahrnovat: vytváření sítí mezi vhodnými institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými ústavy a malými a středními podniky; vazby pro zlepšení přístupu k vědeckým poznatkům a k přenosům technologií mezi zařízeními pro výzkum a technologický rozvoj a mezinárodními středisky excelence v oblasti výzkumu a technologického rozvoje; twinning institucí zabývajících se přenosem technologií; a rozvoj společných nástrojů finančního inženýrství zaměřených na podporu výzkumu a technologického rozvoje v malých a středních podnicích;

b) životní prostředí: činnosti v oblasti vodního hospodářství, energetické účinnosti, předcházení rizikům a ochrany životního prostředí, které mají zřetelný nadnárodní rozměr. Tato opatření mohou zahrnovat: ochranu a správu povodí řek, pobřežních pásem, mořských zdrojů, vodohospodářských služeb a mokřadů; prevenci požárů, sucha a povodní; podporu námořní bezpečnosti a ochrany před přírodními a technologickými riziky; a ochranu a obnovu přírodního dědictví na podporu socioekonomického rozvoje a udržitelného cestovního ruchu;

c) dostupnost: činnosti vedoucí ke zlepšení kvality dopravních a telekomunikačních služeb a přístupu k nim, pokud mají zřetelný nadnárodní rozměr. Tato opatření mohou zahrnovat: investice do přeshraničních částí transevropských sítí; zlepšení místního a regionálního přístupu k celostátním a nadnárodním sítím; zvýšení interoperability celostátních a regionálních systémů; a podporu vyspělých komunikačních a informačních technologií;

d) udržitelný rozvoj měst: posílení polycentrického rozvoje na nadnárodní, celostátní a regionální úrovni se zřetelným nadnárodním dopadem. Tato opatření mohou zahrnovat: vytváření a zdokonalování městských sítí a vazeb mezi městy a venkovem; strategie pro řešení otázek společných městům i venkovu; ochranu a propagaci kulturního dědictví; a strategickou integraci rozvojových zón na nadnárodním základě.

Podpora dvoustranné spolupráce mezi pobřežními regiony může být rozšířena na priority uvedené v bodě 1;

3. posílení účinnosti regionální politiky podporou:

a) meziregionální spolupráce zaměřené na inovace a znalostní ekonomiku a na životní prostředí a předcházení rizikům ve smyslu čl. 5 bodů 1 a 2;

b) výměny zkušeností ohledně určení, přenosu a šíření osvědčených postupů, včetně postupů vedoucích k udržitelnému rozvoji měst, jak je uvedeno v článku 8, a

c) opatření týkajících se studií, sběru dat a sledování a analýzy směrů vývoje ve Společenství.

Členské státy mohou omezovat úkoly, které ESÚS realizuje a nejsou financované z rozpočtu Společenství.